Původ japonského china sahá až do daleké staré Číny. Byl chován jako vzácný poklad čínských císařů a teprve později se dostal do Japonska. Podle staré pověsti se tak stalo kolem roku 732 na�eho letopočtu. Japonští císařové tyto psíky uctívali, nesmírně si jich vážili a jejich chov byl povolen pouze význačným šlechticům jako projev vyznamenání a zvláštního pověření. Protože pověření chovem chinů bylo považováno za velkou čest, byla chovu věnována ojedinělá pečlivost a psi byli přísně střeženi, aby se nedostali mimo povolený okruh. Až mnohem později se první chinové začali dostávat do ostatního světa nejen jako vzácný dar japonského císaře, ale taktéž cestami neoficiálními. Tyto psíky již můžeme spatřit na obrazech ze 17. století, jako mazlíčky portrétovaných dam.

Japonští chinové byli poprvé vystavováni v roce 1873 na výstavě v Birminghamu a vzbudili všeobecnou pozornost. Na československých výstavách se chin ojediněle objevil až v letech 1964-1970 a to ještě díky zahraničním účastníkům. Českoslovenští chovatelé v tu dobu žádného nepředvedli.

Jeho milý zjev a skvělá přátelská povaha přispěla k rozšíření i u nás. Chov s jedinci dovezenými přímo z Japonska byl tehdy nejen velmi nákladný, ale i obtížný pro aklimatizační těžkosti. Presto se několika málo nadšencům podařilo vytvořit velice kvalitní chovnou základnu. Ani v současné době nečítá toto plemeno mnoho jedincu. Přesto je v Čechách na pěkné exteriérové úrovni a jeho obliba stále stoupá.